Pes – povídka - Pája M.
Byla jedna rodina, která měla pejska Charlika, měla ho velmi ráda. Když jednou však jela pryč a pejsek zůstal doma sám, tak okolo šel nějaký neznámý chlapík a volal : „pejsku, pojď ke mně, něco ti dám!“ A ten pejsek má velmi rád jídlo, tak se k tomu plotu přiblížil, ale ten chlap ho chytl a zatáhl ho do lesa. Pejsek kňučel, brečel. A on ho jen táhl do hlubokého lesa. Tam po něm začal střílet a říkal: „tak co ty pse zlej, já ti dám!“ Pejsek kňučela nakonec se schoval, ale že ten chlap nevěděl kam, tak mu tam nastražil pasti na medvědy. Ale ten pejsek byl velmi mazaný a všechny je přeskákal, ale pak nevěděl, kde je a nemohl se vrátit. Tak si lehl pod velikánský dub. Pak přijela jeho rodina a on nikde, celá rodina brečela, vyvěsili všude plakáty, dokonce i lidé z vesnice ho hledali, ale marně. Pejsek se probudil a měl velikánský hlad a jedna zvědavá veverka na něj: „co tu děláš?“ A pejsek:„Haf haf, já se ztratil.“ Veverka šla dolů a říká: „tak pojď, já ti pomohu.“ Šli spolu přes hory i doly, v mrazu i teple asi rok. Pak přišli k velké barabizně a tam vyšla stará zlá čarodějnice a řekla: „co tu chceš ty verbeš jedna hnusná?!“ A oni: „pomohla byste nám?“ A ta ježibaba: „hahá, ani nápad!“ Vytáhla pistoli a začala střílet. Charlie měl však štěstí, ale veverku střelila. Tak Charlie ji vzal mezi zuby a nesl a nesl. Pak přišli do vesnice a tam byli lidé a všichni se radovali: „Charlie se vrátil! Sláva!“ Holčička byla šťastná a řekla: „už od tebe nikdy neodejdu!“ A pejsek se k ní tulil a byli šťastní.